Fibonacci: Difference between revisions
Content deleted Content added
p r2.7.1) (bot läükon: ms:Fibonacci |
p Robot: Formatting ISBN |
||
Lien 1: | Lien 1: | ||
[[Ragiv:Fibonacci2.jpg|200px|thumb|right|Hiel Fibonacci.]] |
[[Ragiv:Fibonacci2.jpg|200px|thumb|right|Hiel Fibonacci.]] |
||
Hiel '''Fibonacci''', pämotöl as '''Leonardo da Pisa''' ü '''Leonardo Pisano''', ab sevädik id as '''Leonardo Bonacci''', '''Leonardo Fibonacci''' ü balugiko '''Fibonacci''' (zao 1170 - zao 1250), äbinom [[matematan]] [[Litaliyän]]ik, fa anans palecedöl as matematan tälenikün [[Zänoda-Timäd]]a.<ref>Eves, Howard. 1990 (dab. 6id). An introduction to the history of mathematics. Brooks Cole, pad: 261. ISBN |
Hiel '''Fibonacci''', pämotöl as '''Leonardo da Pisa''' ü '''Leonardo Pisano''', ab sevädik id as '''Leonardo Bonacci''', '''Leonardo Fibonacci''' ü balugiko '''Fibonacci''' (zao 1170 - zao 1250), äbinom [[matematan]] [[Litaliyän]]ik, fa anans palecedöl as matematan tälenikün [[Zänoda-Timäd]]a.<ref>Eves, Howard. 1990 (dab. 6id). An introduction to the history of mathematics. Brooks Cole, pad: 261. ISBN 0-03-029558-0.</ref> |
||
El Fibonacci sevädon atimo ledino sekü:<ref>[http://www.britannica.com/eb/article-4153/Leonardo-Pisano Leonardo Pisano, pad: 3: Keblünots numateore.] Encyclopædia Britannica Online, 2006. Pekonsulton tü 2006 setul 18.</ref> |
El Fibonacci sevädon atimo ledino sekü:<ref>[http://www.britannica.com/eb/article-4153/Leonardo-Pisano Leonardo Pisano, pad: 3: Keblünots numateore.] Encyclopædia Britannica Online, 2006. Pekonsulton tü 2006 setul 18.</ref> |
Fomam dätü 04:54, 2011 novul 16id
Hiel Fibonacci, pämotöl as Leonardo da Pisa ü Leonardo Pisano, ab sevädik id as Leonardo Bonacci, Leonardo Fibonacci ü balugiko Fibonacci (zao 1170 - zao 1250), äbinom matematan Litaliyänik, fa anans palecedöl as matematan tälenikün Zänoda-Timäda.[1]
El Fibonacci sevädon atimo ledino sekü:[2]
- Propagidam numatasita Lindäna-Larabänik in Yurop, ledino dub pübam primü tumyela 13id lebuka okik: Buk Kalkulamas ü Liber Abaci.
- Numasökod stimü om pänemöl: nums hiela Fibonacci, kelis no ätüvom, ab ägebom as sams in el Liber Abaci.[3]
Literat
- ↑ Eves, Howard. 1990 (dab. 6id). An introduction to the history of mathematics. Brooks Cole, pad: 261. ISBN 0-03-029558-0.
- ↑ Leonardo Pisano, pad: 3: Keblünots numateore. Encyclopædia Britannica Online, 2006. Pekonsulton tü 2006 setul 18.
- ↑ Singh, Parmanand. 1986. Acharya Hemachandra and the (so called) Fibonacci Numbers. Math. Ed. Siwan, toum: 20, nüm: 1, pads: 28-30. ISSN 0047-6269.