Fibonacci

Se Vükiped: sikloped libik
Fibonacci
Moted: 1169, 1174
Pisa
Deadam: Lua error in Module:Wikidata at line 779: attempt to index field 'datavalue' (a nil value).
Pisa
Cal(s): himatematan[*]
Tatät(s): Republic of Pisa[*]
Pal(s): Guglielmo Bonacci[*]

Hiel ‚Fibonacci’, pämotöl as ‚Leonardo da Pisa’ ü ‚Leonardo Pisano’, ab sevädik id as ‚Leonardo Bonacci’, ‚Leonardo Fibonacci’ ü balugiko ‚Fibonacci’ (zao 1170 - zao 1250), äbinom matematan Litaliyänik, fa anans palecedöl as matematan tälenikün zänodatimäda.[1]

El ‚Fibonacci’ sevädon atimo ledino sekü:[2]

  • Propagidam numatasita Lindäna-Larabänik in Yurop, ledino dub pübam primü tumyela 13id lebuka okik: „Buk Kalkulamas” ü ‚Liber Abaci’.
  • Numasökod stimü om pänemöl: nums hiela ‚Fibonacci’ (1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, ...), kelis no ätüvom, ab ägebom as sams in el ‚Liber Abaci’.[3]

Cogil[redakönredakön fonäti]

Nok.
Nok.
Nok, nok.
Nok, nok, nok.
Nok, nok, nok, nok, nok…
– Kin binon us?
– Hiel Fibonacci.[4]

Literat[redakönredakön fonäti]

  1. Eves, Howard. 1990 (dab. 6id). An introduction to the history of mathematics. Brooks Cole, pad: 261. ISBN 0-03-029558-0.
  2. Leonardo Pisano, pad: 3: Keblünots numateore. Encyclopædia Britannica Online, 2006. Pekonsulton tü 2006 setul 18.
  3. Singh, Parmanand. 1986. Acharya Hemachandra and the (so called) Fibonacci Numbers. Math. Ed. Siwan, toum: 20, nüm: 1, pads: 28-30. ISSN 0047-6269.
  4. Mud Volapüka. Nüm: 2. 2016 prilul 15. Pad: 7.