Viktor Dyk

Se Vükiped: sikloped libik
Bunön lü: nafam, suk
Hiel Viktor Dyk

Hiel Viktor Dyk (1877 dekul 31id (Pšovka u Mělníka) – 1931 mayul 14id (nilü nisul: Lopud)) äbinom lavogan, lautan poedotas, konedas e dramatas ä bolitan (i lautan bolotik) Tsyegänik sevädik.

Lifajenäd[redakönredakön fonäti]

Ästudom in gümnad in Praha (balan tidanas omik äbinom hiel Alois Jirásek) e poso in Diläd Lavoga Nivera ela Charles in Praha. De 1907 jü deadam oka ävobom pö redak timapenäda: Lumír, e poso i pö el Samostatnost (Livät). De 1918 äbinom i redakan gaseda: Národní listy (Pöpagased). Dü Volakrig Balid päpladom ini fanäböp kodü jafed bolitik okik ta Lösterän-Macarän.

Ün 1911, änitedälikom dö bolit ed äslopikom eli Státoprávně pokroková strana (Palet tatagitik progedik). Ün 1918 äkompenom pö fün ela Národní demokratická strana (Palet demokratik netik) e pävälom ad dail as depütäb paleta at. Ün 1925 ävedom Senätan. Äbinom taan lanälik bolita presidana Tomáš Garrigue Masaryk.

Viktor Dyk ädeadom sekü ladatatak dü svim in mel nilü nisul: Lopud (Kroasän).

Lautots[redakönredakön fonäti]

ViktorDyk.jpg

El Dyk dutom (kobü hiels Petr Bezruč, Fráňa Šrámek e Karel Toman) lü menäd lautanas, kels pos prim tumyela 20id ävolutoms ta „Sogäd Bolitik“. Älautom satüris brefik ed älöfom setülis nomik ä ritmutilabikis. Lautots omik älabons suvo „püni“, ed ägebom vilöfo tacedi. Prims lautotas omik älabons kaladi nekrediälik, kodä äbelifom miseki volutas primü yelas 1890. Konlets omik labons tefis nilik ko vobod grupa timapenäda Moderní revue (Gased Nilädik).

In el Milá sedmi loupežníků (Jilelöfäb Tifanas Vel), näm e lelöf pajonons in telspikot fa naargidim päflunöl. In el Devátá vlna (Vef zülid) tuvom glumaladäliko büomaleti deadama. In bukafolat omik dö krig bepenom bligi pösodik ad jelodön lomäni okik e nunedom ta trät. In Krysař (= ratifanan) bevobom konädi famik ratifanana, kele promoy peli pro moükam ratas valik; ratifanan dadunom vobodi at, ab no getom peli päpromöl; sekü atos tirädom me flut okik belödanis valik zifa, dat odeadons in fot. Lä Dyk te cil bal e lienetan bal lailifons. Lalegor: lienetan no plu labon tikäli, e cil no nog. In dramat: Zmoudření dona Quijota (Visedikam hiela Don Quijote) jonom lügi taöfa vü drims e lejenöf.


Poedots[redakönredakön fonäti]

  • A porta inferi, 1897
  • Síla života, 1898
  • Marnosti, 1900
  • Satiry a sarkasmy, 1905
  • Milá sedmi loupežníků, 1906
  • Pohádky z naší vesnice, 1910
  • Giuseppe Moro, 1911
  • Zápas Jiřího Macků, 1916
  • Noci chiméry, 1917
  • Devátá vlna 1930
  • Lehké a těžké kroky 1915
  • Anebo 1917
  • Okno 1921
  • Poslední rok 1922

Lekoneds[redakönredakön fonäti]

  • Stud, 1900
  • Hučí jez a jiné prózy, 1903
  • Konec Hackenschmidův, 1904
  • Prosinec, 1906
  • Prsty Habakukovy, 1906
  • Píseň o vrbě, 1908
  • Příhody, 1911
  • Krysař, 1915
  • Tajemná dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova, 1923
  • Tichý dům, 1921
  • Zlý vítr, 1922
  • Prsty Habakukovy, 1925
  • Můj přítel Čehona, 1925
  • Dědivadelní hra, 1927
  • Holoubek Kuzma, 1928
  • Soykovy děti, 1929

Lautots bolitik[redakönredakön fonäti]

  • Ad usum pana presidenta republiky (1929 – krüt hielas Edvard Beneš e Tomáš Garrigue Masaryk
  • O národní stát (pos deadam, 1932–1938, buks 7 labü lautots bolitik ela Dyk perioda 1917–1931)

Dramatots[redakönredakön fonäti]

  • Epizoda, 1906
  • Posel, 1907
  • Zmoudření Dona Quijota, 1913
  • Veliký mág, 1914
  • Zvěrstva, 1919
  • Ondřej a drak, 1919
  • Revoluční trilogie, 1921
  • Napravený plukovník Švec, 1929 – stüt hiela Rudolf Medek

Memabuks[redakönredakön fonäti]

  • Vzpomínky a komentáře, 1927