Bevüslav

Se Vükiped: sikloped libik


Bevüslav
Medžuslovjansky, Меджусловјанскы
Pükafamül: Püks mekavik
Yufapüks bevünetik
Yufapüks zonik
Datuvan: Vojtěch Merunka, Jan van Steenbergen
Pejaföl ün: 2006
Paspiköl in: Yurop zänodik e lofüdik
Pükans: 7,000
Penädasitot: lafab latinik[*], lafab kirilik
ISO 639-3: no value
Resodatoped calöfik: http://steen.free.fr/interslavic/index.html

Bevüslav (‚medžuslovjansky’, büiko sevädik as el ‚slovianski’ „slav”) binon yufapük zonik pro slavans, pejaföl ün 2006 fa grup pükavanas de läns difik. Pestabon su vönaglügaslav e su nuiks natapüks slavik: Rusänapük, Lukrayänapük, Polänapük, tsyeg, sloven, bulgar e.r. Desin binälon in suemovöf pro spikans pükas at. Pük labon gramati balugik, genis kil e falis mäl u vel, as pluamadil pükas slavik, dat palärnovon fasilo e vifiko. Bevüslav binon stum yuföfik e frutik pro tävans e mens, kels vilons lärnön püki slavik bali u mödikumis.

Jenotem.[redakönredakön fonäti]

Datuvans bevüslava: els ‚Vojtěch Merunka’ e ‚Jan van Steenbergen’ timü konfer telid tefü bevüslav (el ‚CISLa 2018’) in Tsyegän.

Jenotem bevüslava tefidon ko valaslavanetim. Gramati balid älautom dü yels: 1659-1666 ‹ pädan Kroasänik: ‚Juraj Križanić’, petiädöli ‚Gramatíčno izkâzanje ob rúskom jezíku („Bepenot gramatik dö Rusänapük”). El ‚Križanić’ pasevom as valaslavanetiman balid, e pük, keli äbepenom, äbinon jenöfo migot pükas: glügaslav, Kroasänapük e Polänapük.[1] Otimo lautans mödik äpüboms pükadisinis lönik, pato ün tumyel 19id e teldil balid tumyela 20id, ven valöpo in Yurop äsüikon netätim. Sams pasevöl binons pükadisins hielas ‚Ján Herkeľ’ (1786–1853), ‚Matija Majar-Ziljski’ (1809–1892) e ‚Božidar Raič’ (1827–1886).[2] Too pos volakrig telid, kodü stad bolitik ettimik, valaslavanetim iperon veüti, e suemod püka bevüslavik päfibükon.

Danädü süikam bevüresoda finü tumyela 20id äbinon nited nulik tefü pük, keli slavans valik okanonsöv suemön. Pos säbinädikam Sovyätabalatama Rusänapük älönedon no plu pö kosäd bevüslavik, e pükadisins bäldik piglömons. Too, äbinos fasilik ad jafön resodatopedi, e kludo primü tumyela 21id päpübons disins nulik. Pluamadil disinas at äbinon nelölöfik, e datuvans onsik ädestepons vifo, pläamü el ‚Slovio’ fa slovakan: ‚Mark Hučko’ ‹ pijaföl. Pük at älabon gramati su sperant pästaböli e vödastoki ledino Rusänapüke pidütülöli. To propagid vemöfik dü degyel balid tumyela 21id, el ,slovio’ ämiplöpon.

Ün yel 2006 grup lanälanas de läns difik äprimon ad jafön püki natimikum tiädü el ‚slovianski’. Primo pük at pädavobon in fomams gramatik kil: fomam natimik fa hiel ‚Jan van Steenbergen’, fomam pijinik fa hiel ‚Ondrej Rečnik’ e fomam skematik fa hiel ‚Gabriel Svoboda’, ab de yel 2009 baliko fomam natimik pälaijenükon.[3] El ‚slovianski’ pägebon mödadilo pro kosäd bevüresodik ed ün yel 2012 komotanef onik äbinädon me gebans tum.[4]

Töbid ad balön eli ‚slovio’ ed eli ‚slovianski’ äfinikon ün 2009 me nulik pükadisin kevobik tiädü ‚slovioski’, pädavoböl in fomams tel: fomam fulik e fomam päfasilüköl.[5] Ün yel ot pädabükon i disin telid, sevabo el ‚Novoslovienskij’ (nulaslav), pidatiköl fa Tsyegan: ‚Vojtěch Merunka’. Pük at äbinon töbid ad nulädükön gramati e lotografi vönaglugaslava ed ägebon dili gretik vodastoka ela ‚slovianski’.[6][7] Dü yels 2011-2017 pükadisins bofik äkobovobons e päbalons pianiko ön nem kobädik ‚Medžuslovjanski’. Ün 2017 in Tsyegän äjenon Konfer balid tefü bevüslav (el ‚CISLa’). Pos konfer at komitanef binädöl me pösods lul ämoükon difülis iretöl lätikünis. Ün 2018 äjenon i konfer telid.[8]

Sis 2016 papübon periodapenät in bevüslav tiädü ‚Slovjani.info’. Bevüslav pagebädon id in filmot tsyegänik⸗slovakiyänik⸗lukrayänik: „Böd pekölöl(‚The Painted Bird’) de yel 2019 hiela ‚Václav Marhoul’.[9][10] Fovo, musiganefs distöfik edisumodons musigi in bevüslav.

Ün yanul 2022 cifagrup bevüslava su el ‚Facebook’ labon limanis za veldegmilis.[11]

Lafabs e pron.[redakönredakön fonäti]

Bevüslav papenon me lafab latinik u kirilik.

Lafab bevüslavik
Latinik A B C Č D E Ě F G H I J K L
Kirilik А Б Ц Ч Д Е Є Ф Г Х И Ј К Л
pron (LFB) [ɑ]
[a]
[b] [ts] [] [d] [ɛ] [] [f] [ɡ]
[h]
[ɦ]
[x] [i] [j]
[ʲ]
[k] [l]
Latinik Lj M N Nj O P R S Š T U V Y Z Ž
Kirilik Љ М Н Њ О П Р С Ш Т У В Ы З Ж
pron (LFB) []
[ʎ]
[m] [n] []
[ɲ]
[o]
[ɔ]
[p] [r] [s] [ʂ]
[ʃ]
[t] [u] [v]
[ʋ]
[i]
[ɪ]
[ɨ]
[z] [ʐ]
[ʒ]

Dabinon i lotograf lä mals mödik, panemöl lotograf tümologik.

Gramat.[redakönredakön fonäti]

Subsats.[redakönredakön fonäti]

In bevüslav, soäs in püks slavik valiks, subsat alik labon geni gramatik. Distidoy genis kil: gen manik, gen vomik e gen neudik. Dabinons nums gramatik tel: balnum e plunum. Zuo, bevüslav labon deklinafomis vel: nominatif, kusatif, genitif, datif, strumentif, lokatif, vokatif. Zuo, dabinon deklinasots lul, in kels distidoy vü deklinasot düfik e deklinasot molik, e üfü vöds malik i vü lifiks e nelifiks. Sams:

Deklin subsatas
  manik neudik vomik (⸗a) vomik (⸗Ø) konsonatik
düfik/lifik düfik/nelifik molik/lifik molik/nelifik düfik molik düfik molik m. n. v.
balnum
nom. brat (blod) dom (dom) muž (man) kraj (län) slovo (vöd) morje (mel) žena (vom) zemja (tal) kost (bom) kamen (ston) ime (nem) mati (mot)
kus. brata dom muža kraj slovo morje ženu zemju kost kamen ime mater
gen. brata doma muža kraja slova morja ženy zemje kosti kamene imene matere
dat. bratu domu mužu kraju slovu morju ženě zemji kosti kameni imeni materi
str. bratom domom mužem krajem slovom morjem ženoju zemjeju kostju kamenem imenem materju
lok. bratu domu mužu kraju slovu morju ženě zemji kosti kameni imeni materi
vok. brate dome mužu kraju slovo morje ženo zemjo kosti kameni ime mati
  plunum
nom. brati domy muži kraje slova morja ženy zemje kosti kameni imena materi
kus. bratov domy mužev kraje slova morja ženy zemje kosti kameni imena materi
gen. bratov domov mužev krajev slov morej žen zem(ej) kostij kamenev imen materij
dat. bratam domam mužam krajam slovam morjam ženam zemjam kostam kamenam imenam materam
str. bratami domami mužami krajami slovami morjami ženami zemjami kostami kamenami imenami materami
lok. bratah domah mužah krajah slovah morjah ženah zemjah kostah kamenah imenah materah

Ladyeks.[redakönredakön fonäti]

Kösömo ladyeks fogolons subsati, lü kel dutons, e padeklinons segun gen, num e deklinafom onik. Distidoy vü deklin düfik e deklin molik. Sams:

Deklin ladyekas
  düfik molik
m. n. v. m. n. v.
balnum
nom. dobry (gudik) dobro dobra svěži (flifik) svěže svěža
kus. dobrogo/dobry dobro dobru svěžego/svěži svěže svěžu
gen. dobrogo dobrogo dobroj svěžego svěžego svěžej
dat. dobromu dobromu dobroj svěžemu svěžemu svěžej
str. dobrym dobrym dobroju svěžim svěžim svěžeju
lok. dobrom dobrom dobroj svěžem svěžem svěžej
  plunum
nom. dobri/dobre dobre dobre svěži/svěže svěže svěže
kus. dobryh/dobre dobre dobre svěžih/svěže svěža svěže
gen. dobryh svěžih
dat. dobrym svěžim
str. dobrymi svěžimi
lok. dobryh svěžih

Pluamafom pafomon dub lenlägam poyümota ⸗(ěj)ši stamädavöde ladyeka, muamafom dub lenlägam foyümota naj⸗ pluamafome. Sams: slaby, slabši, najslabši (fibik, fibikum, fibikün), polny, polnějši, najpolnějši (fulik, fulikum, fulikün).

Numavöds.[redakönredakön fonäti]

Numavöds voik 1-10 binons: jedin/jedna/jedno (bal), dva/dvě (tel), tri (kil), četyri (fol), pet (lul), šest (mäl), sedm (vel), osm (jöl), devet (zül), deset (deg).

Numavöds voik löpü deg pafomons so:

  • 11-19: ⸗nadset (jedinnadset (degbal), dvanadset (degtel), e.r.)
  • 20-90: ⸗deset (dvadeset (teldeg), trideset (kildeg), e.r.)
  • 100: sto (tum)
  • 200-900: ⸗sto (dvasto (teltum), tristo (kiltum), e.r.)
  • 1000: tyseč (mil)

Numavöds söleodik pafomons de numavöds voik dub lenlägam poyümota ⸗y, pläamu: prvy (balid), drugy/vtory (telid), tretji (kilid), četvrty (folid), stoty/sotny (tumid), tysečny (milid). Padeklinons äs ladyeks.

Fraks pafomons de numavöds söleodik dub lenlägam poyümota ⸗ina stamädavöde: tretjina (kildel), četvrtina "foldel", e.r. Pläam binon pol/polovina/polovica (teldel).

Pönops.[redakönredakön fonäti]

Pönops pösodik binons: ja (ob), ty (ol), on (om), ona (of), ono (on), my (obs), vy (ols, or, ors), oni (oms), one (ofs, ons). If pönop pösodik pösoda kilik pafogolon fa präpod, lenlägoy tonat n⸗, a.s. jego (omik), bez njego (nen om). Dabinon i pönop geik se, sebe (oki). Pönops pösodik e geik padeklinons so:

Pönops pösodik
balnum plunum pönop geik
pösod 1id pösod 2id pösod 3id pösod 1id pösod 2id pösod 3id
manik neudik vomik
nom. ja ty on ono ona my vy oni
kus. mene (me) tebe (te) jego ju nas vas jih sebe (se)
gen. mene tebe jego jej sebe
dat. mně (mi) tobě (ti) jemu jej nam vam jim sobě (si)
str. mnoju toboju nim nju nami vami njimi soboju
lok. mně tobě nim njej nas vas njih sobě

Pönops votik padeklinons äs ladyeks:

  • pönops dalabik: moj (obik), tvoj (olik), jegov (omik, onik), jejny (ofik), naš (obsik), vaš (olsik, orik, orsik), jihny (omsik, ofsik, onsik), čij (kima, kifa, kimas, kifas)
  • pönops jonik: toj (at, et), tutoj (at), tamtoj (et)
  • pönops tefik: ktory (kel), koj (kel)
  • pönops säkik: kto (kim, kif, kin), čto (kis)
  • pönops nefümik: někto (ek), něčto (bos), nikto (nek), ničto (nos), ktokoli (seiman), čto-nebuď (seimos), e.r.

Värbs.[redakönredakön fonäti]

Värbs finik e nefinik.[redakönredakön fonäti]

Värbs muik in bevüslav labons fomi finik e fomi nefinik. Kösömo, värbs finik pakaladons fa foyümot, as sam:

  • dělati / sdělati (dunön)
  • čistiti / izčistiti (klinükön)
  • pisati / napisati (penön)

De värbs finik kanoy fomön väbis nefinik dub vüyümots ⸗yv⸗ u ⸗ja⸗:

  • zapisyvati / zapisati (registrarön)
  • napravjati / napraviti (dugön)

Värbastamäds.[redakönredakön fonäti]

In püks slavik konyug binon vemo komplitik. Bevüslav gebon siti pebalugüköl, kel binädon me konyugasots tel e värbastamäds tel. Stamäd balid pagebon ad fomön nenfümbidiri, pasetatimi nefinik, stipabidiri, partisipi pasetatima e subsati värbik; stamäd telid ad fomön presenatimi, büdabidiri e partisipi presenatima. Kösömo fomis bofik defomoy de nenfümbidir dub moükam finota ⸗ti, ab üfü värbs anik mutoy nolön onis dabaliko.

In presenatim dabinons konyugasots tel.

Konyug.[redakönredakön fonäti]

Konyugasot balid binädon me värbs, kels finikons me ⸗ati (stamäd: ⸗aj⸗), ⸗ovati (stamäd: ⸗uj⸗), ⸗nuti (stamäd: ⸗n⸗), asä värbs balsilabik (stamäd: ⸗j⸗) e värbs, kels labons konsonati fo finot ⸗ti. Sams: dělati, dělaju (dunön, dunob), kovati, kuju (smitön, smitob), tegnuti, tegnu (tirön, tirob), piti, piju (drinön, drinob), čuti, čuju (senön, senob), nesti, nesu (polön, polob).

Konyugasot balid
presenatim nefinik pasetatim nefinik presenatim finik pasetatim finik stipabidir fütüratim büdabidir
ja dělaju (dunob) dělah (ädunob) jesm dělal(a) (edunob) běh dělal(a) (idunob) byh dělal(a) (dunoböv) budu dělati (odunob)
ty dělaj (dunol) dělaše (ädunol) jesi dělal(a) (edunol) běše dělal(a) (idunol) bys dělal(a) (dunolöv) budeš dělati (odunol) dělaj (dunolöd)
on
ona
ono
dělaje (dunom)
dělaje (dunof)
dělaje (dunon)
dělaše (ãdunom)
dělaše (ãdunof)
dělaše (ãdunon)
jest dělal (edunom)
jest dělala (edunof)
jest dělalo (edunon)
běše dělal (idunom)
běše dělala (idunof)
běše dělalo (idunon)
by dělal (dunomöv)
by dělala (dunoföv)
by dělalo (dunonöv)
bude dělati (odunom)
bude dělati (odunof)
bude dělati (odunon)
my dělajemo (dunobs) dělahmo (ädunobs) jesmo dělali (edunobs) běhmo dělali (idunobs) byhmo dělali (dunobsöv) budemo dělati (odunobs) dělajmo (dunobsöd)
vy dělajete (dunols) dělaste (ädunols) jeste dělali (edunols) běste dělali (idunols) byste dělali (dunolsöv) budete dělati (odunols) dělajte (dunolsöd)
oni
one
one
dělajut (dunoms)
dělajut (dunofs)
dělajut (dunons)
dělahu (ädunoms)
dělahu (ädunofs)
dělahu (ädunons)
sut dělali (edunoms)
sut dělali (edunofs)
sut dělali (edunons)
běhu dělali (idunoms)
běhu dělali (idunofs)
běhu dělali (idunons)
by dělali (dunomsöv)
by dělali (dunofsöv)
by dělali (dunonsöv)
budut dělati (odunoms)
budut dělati (odunofs)
budut dělati (odunons)
nenfümbidir dělati (dunön)
partisip dunalefomik presenatima dělajuč⸗i (⸗a, ⸗e) (dunöl)
partisip sufalefomik presenatima dělajem⸗y (⸗a, ⸗o) (padunöl)
partisip dunalefomik pasetatima dělavš⸗i (⸗a, ⸗e) (edunöl)
partisip sufalefomik pasetatima dělan⸗y (⸗a, ⸗o) (pedunöl)
subsat värbik dělanje (dunam)

Konyuasot telid binädon me värbs plusilabik finiköls me ⸗iti e värbs muik finiköls me ⸗ěti. Sams: hvaliti, hvalju (lobön, lobob), govoriti, govorju (spikön, spikob), viděti, vidžu (logön, logob).

Konyugasot balid
presenatim nefinik pasetatim nefinik presenatim finik pasetatim finik stipabidir fütüratim büdabidir
ja hvalju (lobob) hvalih (älobob) jesm hvalil(a) (elobob) běh hvalil(a) (ilobob) byh hvalil(a) (loboböv) budu hvaliti (olobob)
ty hval (lobol) hvališe (älobol) jesi hvalil(a) (elobol) běše hvalil(a) (ilobol) bys hvalil(a) (lobolöv) budeš hvaliti (olobol) hvali (lobolöd)
on
ona
ono
hvali (lobom)
hvali (lobof)
hvali (lobon)
hvališe (älobom)
hvališe (älobof)
hvališe (älobon)
jest hvalil (elobom)
jest hvalila (elobof)
jest hvalilo (elobon)
běše hvalil (ilobom)
běše hvalila (ilobof)
běše hvalilo (ilobon)
by hvalil (lobomöv)
by hvalila (loboföv)
by hvalilo (lobonöv)
bude hvaliti (olobom)
bude hvaliti (olobof)
bude hvaliti (olobon)
my hvalimo (lobobs) hvalihmo (älobobs) jesmo hvalili (elobobs) běhmo hvalili (ilobobs) byhmo hvalili (lobobsöv) budemo hvaliti (olobobs) hvalimo (lobobsöd)
vy hvalite (lobols) hvaliste (älobols) jeste hvalili (elobols) běste hvalili (ilobols) byste hvalili (lobolsöv) budete hvaliti (olobols) hvalite (lobolsöd)
oni
one
one
hvalet (loboms)
hvalet (lobofs)
hvalet (lobons)
hvalihu (äloboms)
hvalihu (älobofs)
hvalihu (älobons)
sut hvalili (eloboms)
sut hvalili (elobofs)
sut hvalili (elobons)
běhu hvalili (iloboms)
běhu hvalili (ilobofs)
běhu hvalili (ilobons)
by hvalili (lobomsöv)
by hvalili (lobofsöv)
by hvalili (lobonsöv)
budut hvaliti (oloboms)
budut hvaliti (olobofs)
budut hvaliti (olobons)
nenfümbidir hvaliti (lobön)
partisip dunalefomik presenatima hvaleč⸗i (⸗a, ⸗e) (loböl)
partisip sufalefomik presenatima hvalim⸗y (⸗a, ⸗o) (paloböl)
partisip dunalefomik pasetatima hvalivš⸗i (⸗a, ⸗e) (eloböl)
partisip sufalefomik pasetatima hvaljen⸗y (⸗a, ⸗o) (peloböl)
subsat värbik hvaljenje (lobam)

Värbs nemödik pakonyugons nenomitiko:

  • byti (binön) labon: jesm, jesi, jest, jesmo, jeste, sut in presenatim, běh, běše... in pasetatim nefinik, e budu, budeš... in fütüratim
  • dati (givön), jěsti (fidön) e věděti (sevön, nolön) labons in presenatim: dam, daš, da, damo, date, dadut; jem, ješ...; věm, věš...
  • idti (golön) labon L⸗partisipi nenomotik: šel, šla, šlo, šli

Vodastok.[redakönredakön fonäti]

Vöds bevüslavik pestabons su leigodam vodastoka nulädikas pükas slavik, kels ad disein at padilädons ad grups mäl:

Vodastok bevüslava pebupladon somafädo, das vöds binons mögiküno suemoviks slavanes valik. Desinü garanam yumeda pegebon sit vödidefomama nomädik de vönaglügaslav e ruslav.

Vöds samik bevüslaviks leigodü votiks püks slavik
Volapük Bevüslav Rusänapük Lukrayänapük Vieta⸗Rusänapük Polänapük Tsyeg Slovak Löpasärbyov Sloven Särbänapük Makedon Bulgar
men člověk / чловєк человек чоловік чалавек człowiek člověk človek čłowjek človek čovjek, čovek човек човек
dog pes / пес пёс, собака пес, собака сабака pies pes pes pos, psyk pes pas пес, куче пес, куче
dom dom / дом дом дім, будинок дом dom dům dom dom dom, hiša dom, kuća дом, куќа дом, къща
buk kniga / книга книга книга кніга książka, księga kniha kniha kniha knjiga knjiga книга книга
neit noč / ноч ночь ніч ноч noc noc noc nóc noč noć ноќ нощ
pened pismo / писмо письмо лист пісьмо, ліст list, pismo dopis list list pismo pismo писмо писмо
gretik veliky / великы большой, великий великий вялікі wielki velký veľký wulki velik velik, golem голем голям
nulik novy / новы новый новий новы nowy nový nový nowy nov nov нов нов

Samad.[redakönredakön fonäti]

Pleked Söla:

Latinik Kirilik Lovepolam
Otče naš, ktory jesi v nebesah,
nehaj sveti se ime Tvoje.
Nehaj prijde kraljevstvo Tvoje,
nehaj bude volja Tvoja, kako v nebu tako i na zemji.
Hlěb naš vsakodenny daj nam dnes,
i odpusti nam naše grěhy,
tako kako my odpuščajemo našim grěšnikam.
I ne vvedi nas v pokušenje,
ale izbavi nas od zlogo.
Отче наш, кторы јеси в небесах,
нехај свети се име Твоје.
Нехај пријде кральевство Твоје,
нехај буде вольа Твоја, како в небу тако и на земји.
Хлеб наш всакоденны дај нам днес,
и одпусти нам наше грехы,
тако како мы одпушчајемо нашим грешникам.
И не введи нас в покушенје,
але избави нас од злого.
O Fat obas, kel binol in süls!
Nem olik pasaludükonöd!
Regän ola kömonöd!
Vil olik jenonöd, äsä in sül, i su tal!
Givolös obes adelo bodi aldelik obsik!
E pardolös obes döbotis obsik,
äsä i obs pardobs utanes, kels edöbons kol obs.
E no blufodolös obis,
ab livükolös obis de bad!"

Noets.[redakönredakön fonäti]

  1. Из истории интерлингвистической мысли в России. Miresperanto.com.
  2. Lised mekavapükas slavik
  3. A Short History of Interslavic („Jenotem brefik bevüslava”).
  4. G. Iliev: Short History of the Cyrillic Alphabet (Jenotem brefik labafa kirilik). International Journal of Russian Studies, nüm 2 (2013/2), pad: 258.
  5. Дора Солакова: "Съвременни опити за създаване на изкуствен общославянски език" (Steifs nutimik ad jafön mekavapüki valaslavik), in: Езиков свят – Orbis Linguarum, nüm 1 (2010) (Югозападен Университет "Неофит Рилски", Blagoevgrad, 2010, ISSN 1312-0484), pad: 248.
  6. Vojtěch Merunka: Jazyk novoslovienskij. Prag 2010, ISBN 978-80-87313-51-0), pads: 15–16, 19–20.
  7. Dušan Spáčil, "Je tu nový slovanský Jazyk", in: Květy nüm 31, yulul 2010.
  8. CISLa - Conference on Interslavic language.
  9. Vojtěch Merunka – Developer of the Interslavic Language Spoken in the Painted Bird. Radio Praha, setul 23id 2019.
  10. Interslavic: How A Made-Up Slavic Language Made It To The Big Screen. RFE/RL, setul 19id 2019.
  11. Interslavic - Medžuslovjansky - Меджусловјанскы. Facebook.com.

Literat votik.[redakönredakön fonäti]

  • Věra Barandovská-Frank: Panslawische Variationen. Brosch, Ciril i Fiedler, Sabine (ur.), Florilegium Interlinguisticum. Festschrift für Detlev Blanke zum 70. Geburtstag. Peter Lang Internationaler Verlag der Wissenschaften, Frankfurt am Main, 2011, ISBN 978-3-631-61328-3, pads: 209-236.
  • Aleksandr D. Duličenko: Pravigo de la slava interlingvistiko: slava reciprokeco kaj tutslava lingvo en la historio de Slavoj. Grundlagenstudien aus Kybernetik und Geisteswissenschaft, nüm 57:2, yunul 2016, Akademia Libroservo, ISSN 0723-4899, pads: 75-101.
  • Maria Kocór et al.: Zonal Constructed Language and Education Support of e-Democracy – The Interslavic Experience. Sokratis K. Katsikas & Vasilios Zorkadis (ur.), E-Democracy – Privacy-Preserving, Secure, Intelligent E-Government Services. 7th International Conference, E-Democracy 2017, Athens, Greece, December 14–15, 2017, Proceedings. (Communications in Computer and Information Science no. 792, Springer International Publishing, 2017, ISBN 978-3-319-71116-4, 978-3-319-71117-1), pads: 15-30.
  • Nikolai Kuznetsov: The Interslavic Language: Way of Communication Among the Slavic Nations and Ethnic Groups. Journal of Ethnophilosophical Questions and Global Ethics 2.1 (2018): pads: 18-28.
  • Anna-Maria Meyer: Slavic constructed languages in the internet age. Language Problems & Language Planning, vol. 40 no. 3 (yanul 2016), pads: 287–315.
  • Anna-Maria Meyer: Wiederbelebung einer Utopie. Probleme und Perspektiven slavischer Plansprachen im Zeitalter des Internets. Bamberger Beiträge zur Linguistik 6, Bamberg: Univ. of Bamberg Press, 2014, ISBN 978-3-86309-233-7.
  • Vojtěch Merunka: Interslavic zonal constructed language: an introduction for English-speakers (Lukáš Lhoťan, 2018, ISBN 9788090700499).
  • Vojtěch Merunka: Neoslavonic zonal constructed language. České Budějovice, 2012, ISBN 978-80-7453-291-7.
  • Vojtěch Merunka, Emil Heršak, Marin Molhanec: Neoslavonic Language. Grundlagenstudien aus Kybernetik und Geisteswissenschaft, 'nüm 57:2, yunul 2016, Akademia Libroservo, ISSN 0723-4899, pads: 114-134.
  • Л.П. Рупосова: История межславянского языка. Вестник Московского государственного областного университета. Московский государственный областной университет, 2012 nüm 1, pads: 51-56.
  • Jan van Steenbergen: Constructed Slavic languages in the 21th century. Grundlagenstudien aus Kybernetik und Geisteswissenschaft, nüm 57:2, yunul 2016, Akademia Libroservo, ISSN 0723-4899, pads: 102-113.
  • Jan van Steenbergen: Język międzysłowiański jako lingua franca dla Europy Środkowej. Ilona Koutny, Ida Stria (eds.): Język / Komunikacja / Informacja nr XIII (2018). Poznań: Wydawnictwo Rys, 2018. ISBN 978-83-65483-72-0, ISSN 1896-9585, pads: 47–61.

Yüms plödik.[redakönredakön fonäti]

Commons
Commons
Kobädikos
labon ragivis tefü:
Püks slavik Stän valaslavik
Püks lofüdaslavik LukrayänapükRusänapükrutenVieta⸗Rusänapük
Püks vesüdaslavik donasärbyovJlesänapükkasublöpasärbyovpolabPolänapükslovaktsyeg
Püks sulüdaslavik BosnänapükbulgarKroasänapükmakedonSärbänapüksloven
Püks votik bevüslavvönaglügaslav
Mekavapüks Stän mekavapükas
Yufapüks bevünetik BolakGlobasaGlosaIdiom Neutral IdoInterlinguaInterlingueJitasamaKotavaLingua Franca Nova LojbanNovialPanduniaSolresolSperantVolapük
Yufapüks zonik AfrihiliBevüslavFolkspraak
Lekanapüks  BrithenigDoħrakiyKlingonPük elas ,Na'vi’ TalosänapükToki ponaVenedänapük
Datuvans Juraj Bauer Cornelis George Boeree Léon Bollack Cyril Robert Brosch Johann Hummler Sonja Lang Julius Lott Vojtěch Merunka David J. Peterson Waldemar Rosenberger Johann Martin Schleyer Jan van Steenbergen Joseph Stempfl J. R. R. Tolkien Edgar de Wahl Lejzer Ludwik Zamenhof